Top Gun: Maverick recenze, aneb návrat Toma Cruise do kokpitu
Top Gun je zpátky s velkolepým pokračováním, jehož recenze jsou plné chvály. A nemůžu říct, že neoprávněně. Neohrožený pilot "Maverick" nezměnil svůj lifestyle, vytrvale se brání povýšení a stále nemá babu. Na obličeji mu přibylo pár vrásek (ale fakt jen pár, protože scientologie i plastičtí chirurgové umí kouzla), ale pevný úchop kniplu si zachoval. (Možná proto nemá tu babu?) Vrcholem jeho štěstí je koketovat s libovolným "G" přetížením a ničit více vlastních stíhaček, než těch nepřátelských. Jako každého správného rebela ho všichni buď nenávidí nebo milují.
Naštěstí ti, co ho milují, mají celkem moc a vliv, a tak se Maverick dostane na pozici velitele, který má vycvičit novou generaci Top Gun pilotů pro téměř sebevražednou misi. Složení nepřekvapí, a tak tu máme obvyklou skvadru složenou z namyšleného frajera, drsné holky, rozumného černocha a nenápadného "šprta". Plus pak nějaký to "křoví" dalších pilotů, kteří mají figurovat ve výběru, ale od první chvíle víte, že je nevyberou. Všichni hlavní i vedlejší piloti jsou krásní, neustále usměvaví a já si chvílemi říkám, jestli sleduji film nebo reklamu na Hollywoodské dentální fazety. Dramatičnost pak dodává přítomnost syna Maverickova parťáka, který zahynul v akci a jehož smrt je mnohými připisována právě Maverickovi. Najdou tito dva rebelové společnou řeč nebo bude jejich minulost ohrožením celé mise?
Nový Top Gun je nejen vizuálně, ale především příběhově alespoň sto levelů nad prvním dílem. Samozřejmě se nevyhneme typickému americkému klišé. Takže vlastenectví, neohroženost a vždy správně načasované hrdinství. Ale je to zde tak příjemně dávkováno, že to filmu i odpustíte. Mírné dějové zvraty nejsou rozhodně tak nečekané, že by vám spadla čelist do popcornu, ale zase to není obvyklá jednomyslná jízda k předvídatelnému konci. Efekty jsou povedené, postavy jsou typicky "americké", ale relativně uvěřitelné, všichni opravdu dobře hrají, a i dvě hodiny stopáže neobsahují zbytečnou "vatu". Romantika nechybí, i když je k mému velkému nadšení celkem upozaděna.
Vlastně nemám moc, co bych tomu vytknul. Né, že by první Top Gun nastavil laťku nějak vysoko, ale je to taková klasická akční "slaďárna". Tahle dvojka je prostě o úroveň výš a nabízí víc než Muzikál ze střední z prostředí armádního letectva. Samozřejmě že to není Útěk z vežnice Shawshank, ale když si uvědomíte, že jdete na "Top Gun", můžete být jen příjemně překvapeni. ČSFD aktuálně závratných 91 %, za mě tak 80 %.