Tony Robbins: Nejsem váš guru! - recenze
Kdo se byť jenom vzdáleně mihnul kolem seberozvoje, rozhodně slyšel jméno Tony Robbins. Tento americký motivační řečník, kouč a autor drží pomyslné první místo v oblasti seberozvoje. Je příkladem člověka, který šel opravdu od nuly, protože bez konexí a s průměrným finančním zázemím se vypracoval nejen na zmiňované "eso" v oblasti osobního rozvoje, ale také na velmi úspěšného podnikatele s podíly v nespočtu firem a jměním pohybujícím se kolem 500 milionů dolarů. Od koho jiného se chcete učit jak uspět než od člověka, co je toho názorným příkladem? Není se čemu divit, že mezi "klienty", kteří přijímají nebo přijímali Tonyho rady, patří třeba Oprah Winfrey, Leonardo DiCaprio nebo Bill Clinton.
Se svými 2 metry výšky, širokými rameny a specifickým hlubokým hlasem je Tony ztělesněním maskulinity v tom nejlepším slova smyslu. Žádná "macho" póza, ale autentické vedení podpořené neochvějnou přítomností a laskavým pohledem. Nejedná se ale o žádného krotkého beránka, živá vystoupení tohoto řečníka hraničí s rockovým koncertem a fanatickým projevem, zároveň ani pro sprosté slovo nejde daleko. Skákání, křičení nebo tancování je běžnou náplní jeho živých akcí. Mezi jednu z těch nejpopulárnější patří "Rande s osudem" (Date with Destiny), které se koná minimálně jednou ročně na Floridě. Za toto "randíčko" dáte od cca 4 tisíc až po 7 tisíc dolarů a zajistíte si tak místo na 6denní energické jízdě s neustálou přítomností Robbinse. Cena lístku je dobrým filtrem, protože když už investujete v přepočtu minimálně sto tisíc Kč, zaručuje to, že na akci půjdou opravdu lidé, kteří to myslí vážně.
"Sem jdou lidé, kteří jsou hladoví. Pokud nejste hladoví po úspěchu a pozitivní změně ve svém životě, ani se neopovažujte vkročit do sálu, protože ti lidé by vás sežrali zaživa!" konstatuje Tony v úvodu netflixového snímku, který dokumentujete tuto akci. "Tony Robbins: Nejsem váš Guru!" je název tohoto dokumentu z roku 2016, který nechává nahlédnout za oponu akce, které se pravidelně účastní přes 2 tisíce lidí ze 67 zemí světa. Tato akce je vlastně dlouhým (některé dny je Robbins na stage až 11 hodin) interaktivním workshopem, kde Tony neustále komunikuje s publikem a nechává ho zapojovat, a to jak kolektivně, tak i jednotlivým náhodným (případně plánovaným) "vytažením" jedince z publika.
A že mezi účastníky najdeme hodně rozmanité osudy. Jsou přítomni jak relativně běžní lidé, muži i ženy všech možných ras, vyznání i povolání, tak i lidé s hlubokými životními problémy. Zneužívaní jedinci, sirotci vlivem násilného činu, rukojmí teroristů nebo lidé se sebevražednými sklony. Početný Tonyho tým neustále pracuje s účastníky a po určených skupinách je "profiluje", tak aby vytipovali jedince, u kterých je jejich mentální stav tak špatný, že budou potřebovat v průběhu "speciální péči". Zároveň ale probíhá i snaha vyhledat v publiku tzv. "pozornostní upíry", jedince, kteří nemají žádný vážnější problém, jen jsou narcistní a závislí na pozornosti. V tomto případě je pak účelem jejich rozpoznání z toho důvodu, aby se zabránilo, že budou z publika "vybráni" a jejich sebestřednost bude krmena na úkor ostatních potřebujících reálnou intervenci.
Po výběru z publika Tony okamžitě interaguje s člověkem a zapojuje svoje koučovací metody. Jak si ale poradí s tím, když mikrofon dostane mladá dívka, která začne líčit, jak vyrůstala v náboženském kultu, který pravidelně znásilňoval děti už od jejich 6 let pod záminkou šíření lásky? Hovoří o svém útěku ve třinácti letech, snaze žít, když celá vaše rodina je zvrácená a polapená a vy nejste schopni navázat jakýkoliv vztah s druhým člověkem. Lze vůbec na takové extrémní traumatické okolnosti zareagovat nějak pozitivně? Nejen to se dozvíte v tomto dvouhodinovém dokumentu, který bych doporučil všem, které zajímá lidská mysl a aktivní snaha zlepšit svůj život.
ČSFD: 75%, za mě 77%