Recenze nového hororu Úsměv (Smile)

Nový horor Úsměv (Smile) se rozhodně drží hesla: "Kraď jako umělec!". Setkáváme se tak s putujícím zlem na styl Neutečeš (It Follows), děsivým úsměvem z Vadí nevadí (Truth or Dare) nebo snahou zlomit smrtící schéma na téma Nezvratného osudu (Final Destination). Mírná neoriginalita zde ale vůbec neubírá na kvalitě.

O co vlastně jde? Před psychiatričkou Rose si nová pacientka s úsměvem podřízne hrdlo. Tento čin je zaškatulkován jako nešťastná událost způsobená akutní psychózou. Ač se Rose snaží držet racionálního zdůvodnění, stejně jí pořád v hlavě běží slova pacientky o vídání děsivého úsměvu, neurčitého zla, které své oběti žene k nevyhnutelnému konci. Když sama začne vídat zlověstný úsměv, pochopí, že se nejen nejedná o výplod její traumatizované mysli, ale že toto ztělesněné zlo má její život jako další na pořadníku.

Na stupně vítězů bych rozhodně dal trojici kamera, hudba, atmosféra. Film kvalitně vytváří scény, které vás vizuálně vtáhnou do děje a přenáší na vás znepokojivou atmosféru. Obzvlášť soundtrack je hodně specifický, občas tvořený prapodivnými zvuky, které však svoji roli plní na 100 %. A pak... Víte, že to přijde, připravujete se na to, ale stejně.... Lekačky! Nesnáším lekačky v hororech a musím smeknout, že zde jsou opravdu povedené a sakra účinné! Pokud teda zamíříte do kina, křik návštěvníků, vysypaný popcorn i infarktové stavy zaručeny.

Nejslabším článkem filmu je pak trošku nelogické jednání postav. Scénář pomalu odhaluje zápletku, která sice nabízí odpovědi, co se děje, ale naprosto opomíjí, proč se to děje. Původ zla by si tak rozhodně zasloužil více pozornosti. Stopáž dvou hodin by snesla i nějaký ten prostřih, ale i pomalejší scény přispívají k tvorbě napětí a nesetkáváme se tak s obvyklou "vatou" v podobě zbytečných scén.

Ve své podstatě tak nemám filmu co vytknout a po dlouhé době, co jsem byl do hororu plně ponořený. Neustálá snaha vychytávat nadcházející lekačky, příprava schování hlavy do popcornu a přemýšlení, kde je nejbližší defibrilátor, mě tak drželo v účinném napětí a ani příběh nezklamal. Konec jasně naznačuje pokračování, kde bychom se mohli dozvědět více o zlu samotném.

Za mě 76 %, ČSFD: 72 %.