O komunikaci s knihou Pět jazyků lásky

30.05.2020

Toto není článek (jen) o lásce. Celý text se ale týká jednoho tématu - komunikace, potažmo správnému porozumění při komunikaci. Článek je rozdělen na dvě části, kde v první dělám takový "výtah" z knihy partnerského poradce Garyho Chapmana a v druhé části "spoileruji" jednu kapitolu knihy Pravidla úspěchu.

V případě jakéhokoliv dialogu je nutné se ujistit, že oba mluvíme stejnou řečí. Ve zmiňované knize jsou styly komunikace vyjádřeny jako "jazyky lásky". Které to jsou? Slova ujištění, pozornost, přijímání darů, skutky služby a fyzický kontakt.

Mluvit na někoho jazykem, který pro něj není vlastní je jako jít krmit kachny kebabem. I když pro vás je kebab vrcholná pochoutka, o kterou se chcete podělit, tudíž je váš záměr křišťálově čistý a pozitivní, kachny ho moc neocení. (Teda doufám, že kachny nejedí kebab. Pokud jste to někdo zkoušel, dejte vědět do komentářů. Pokud se to někdo chystáte zkoušet, nezmiňujte tento blog😊). Stejně tak bude i ten nejhodnotnější dar ztrátou peněz, pro někoho, jehož "jazyk" je jiného charakteru. Je na čase jednotlivé jazyky trošku "rozpitvat".

Slova ujištění

"Ty špagety k obědu byly nejlepší, jaké jsem kdy měl!", "Líbí se mi, jak jsi chytrý/á!", "Tyhle šaty Ti krásně sedí!". Pro tyto typy je to nejdůležitější to nahlas vyřčené. Muži, kteří to nevědí, se můžou přetrhnout, nosí jeden dar za druhým, ale jejich partnerka se cítí sama jen proto, že neslyšela ta správná slova. Osobně jsem zastáncem toho, že činy jsou více než slova, ale to neplatí ve světě lidí s "jazykem ujištění".

Pozornost

"Petr zase přišel domů pozdě z práce a šel rovnou spát." stěžuje si Monika kamarádkám. "Ale tak to musíš chápat, vždyť víš, jak tvrdě maká a díky tomu máte ten krásný dům, a to nemluvím o tom, že jsi k narozeninám dostala auto... Ten můj moula mi sotva koupí kytku." oponuje její kamarádka. Pro lidi zaměřené na pozornost je dostatečným důkazem citů společné strávený čas, kdy cítí, že oni jsou středem dění.

Přijímání darů

Žádné kecy o zlatokopkách! Na touze po darech není nic špatného. To, že něčí jazyk lásky je přijímání darů, neznamená, že musí dostávat věci závratné hodnoty. Kolikrát je naopak objektem touhy malý personalizovaný dar jako třeba něco ručně vyrobené, kytice za pár korun nebo jen hezký vzkaz.

Skutky služby

Jednoduše starostlivost. Myslím, že vyjádření tohoto jazyku lásky jsme většina zažili v dětství, kdy kolem nás naše mámy běhaly, vařily pro naše rozmlsané jazýčky, praly naše špinavé věci nebo uklízely naše rozházené hračky (Případně nás s vařečkou v ruce dostatečně "motivovaly", abychom ten pokoj uklidili sami). Člověk, který má primární tento jazyk, bude kolem vás lítat a opečovávat vás, ale nahlas se toho moc nedozvíte. Jeho vyjádřením je skutek.

Fyzický kontakt

Alena líčí svůj problém z práce a její partner Tomáš jí vyjadřuje pochopení a zároveň nabízí možnosti řešení. Snaží se využít svých schopností a zkušeností, aby dal své partnerce nejlepší radu. Alena ale nestojí o rady, chce jenom obejmout. Lidé zaměření na fyzický kontakt často nevidí skutky a přeslechnou zamilovaná slova, jejich pozornost se zapíná až s dotekem.

Teorii máme za sebou, co dál? V případě vztahů je na vás ten nejtěžší úkol a to rozeznat, jakým jazykem váš protějšek hovoří. S tím vám už moc nepomůžu, ale hodně štěstí!

V úvodu jsem sliboval, že to nebude jen o lásce, tak se přesuňme do pracovního prostředí a podívejme se na příběh o ocenění.

Karel a Miroslav jsou dva kamarádi, kteří pracují každý v jiné firmě, ale oba jsou zaměstnaní přibližně 10 let. Když se potkají a dojde na téma "pracovního výročí", ani jeden neoplývá nadšením. Karel od firmy dostal vkusné hodinky jako poděkování za projevenou loajalitu. Naopak za Mírou přišel sám ředitel, před kolegy poděkoval za jeho přínos firmě, potřásl mu pravicí a předal děkovný list. "No vidíš, Tebe si alespoň váží, u nás na firmě ředitel ani neví, jak se jmenuju! Natož aby za mnou po těch deseti letech došel, to bych chtěl moc!" stěžuje si Karel. "Ale co to povídáš? Tobě věnovali dar, který má skutečnou hodnotu, něco, do čeho pustili peníze a já dostal zase jen cár papíru a několik ohraných keců!" oponuje Míra. V této situaci dochází k tomu, že dva lidé dostali ocenění, které není absolutně "kompatibilní" s jejich představou. Karel by byl raději, kdyby cítil, že je součástí týmu, který s ním počítá a kde ho každý zná, naopak pro Míru by byl materiální dar vyjádřením jeho důležitosti pro společnost. Jeden záměr, dva různé styly komunikace.

V případě mezilidských vztahů mimo partnerské svazky je lepší odložit "jazyky" stranou a podívat se na své kamarády či kolegy jinou optikou. Dělení je zde stručnější, čerpám ho z knihy Pravidla úspěchu a jedná se o tyto tři typy.

Auditivní
Vizuální
Kinestetický

Tato "trojice" odpovídá třem stylům přijímání informací a především tomu, který náš mozek upřednostňuje. Výrazy napovídají tomu, o co se jedná, a tak není překvapením, že auditivní lidé chtějí informaci slyšet, vizuální vidět a kinestetičtí cítit. Princip správně zvolené komunikace je naprosto totožný jako v případě "jazyků", avšak zde mohu nabídnout i konkrétní příklad, jak zjistit, do jaké "škatulky" člověk patří. Stačí si nechat vylíčit situaci, kdy se daný člověk cítit opravdu doceněný, či uznávaný a v příběhu identifikovat znaky daného stylu.

"Když jsem dokončil ten kurz, tak jsem byl nadšený, že hned na místě nám dali certifikát, který jsem si ještě ten den pověsil na zeď." - vizuální typ.
"Když jsem slyšel, s jakým uznáním o mém projektu mluví šéf na poradě, uvědomil jsem si, že mám opravdu nejlepší práci na světě." - auditivní typ.
"Nejlepší bylo, jak jsme vyhráli ten pohár a trenér nám každému podal ruku a poplácal nás po zádech." - kinestetický typ.

V případě dobrých kamarádů není potřeba nikoho "vyslýchat", stačí si vybavit historku, která obsahovala silné pozitivní emoce. Jakmile víte, jaký typ máte proti sebou, můžete zvolit vhodný styl komunikace, tak aby se vaše slova dopadala na "úrodnou půdu" a skutečně jste navázali nebo prohloubili vztah. To samé platí samozřejmě i pro činy. Nejlépe to funguje v případě, že chcete člověka ocenit. Níže vidíte pár příkladů.

Vizuální: Diplomy, dopisy, pohledy, certifikáty, jakékoliv hezké dary, ...
Auditivní: Poděkování, přednesy, jakékoliv hlasové vyjádření uznání, ...
Kinestetický: Polibek, objetí, masáž, ...

Závěrem bych rád uvedl, že je dobré brát neustále v potaz rozdílné pohledy na věc, prakticky i na svět obecně. Mít na paměti, že jsme každý individuální a pokud chceme něco sdělit, je na místě se zamyslet nad tím, jak nás druhý nejlépe pochopí, nejen nad tím, jak to my sami chceme říct.